Ženšen (panax) je součástí dálněvýchodní medicíny již po staletí. Byl používán k léčbě nádorů, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, k udržení fyzické i duševní svěžesti a ke zvyšování imunity a zvládání stresu. Slovo panax pochází ze slova „panacea“, což znamená „lék na všechny neduhy a zdroj dlouhověkosti“.
Hlavní účinné látky v ženšenu jsou saponiny, konkrétně ginsenosidy. Bylo identifikováno téměř 50 různých typů ginsenosidů – díky širokému spektru účinných látek mohou mít poměrně široké spektrum účinků.
Existuje tedy mnoho známých ginsenosidů, víte, některé uklidňují nervový systém a jiné působí opačně – právě proto může být ženšen vhodný jak pro zvládání stresu, tak pro povzbuzení. Některé ginsenosidy potlačují chuť k jídlu a jiné mohou pomoci lidem s anorexií (tj. stimulovat chuť k jídlu). Na první pohled to zní zcela opačně, zajímavé, že? Jako by byl ženšen dobrý na všechno.
Ve farmacii se nejčastěji používají 4 druhy ženšenu:
- bílý panax ženšen
- žlutý panax ženšen
- americký ženšen (Panax quinquefolius)
- japonský ženšen (Panax japonica)
Bílý a žlutý ženšen jsou nejvíce zkoumané, přičemž každý druh má poněkud odlišný obsah ginsenosidů.
Ženšen může mít imunitu posilující účinky. Úkolem imunitního systému je bojovat s infekcemi, které vstoupí do těla, a to prostřednictvím tzv. imunitních buněk (T-lymfocytů, makrofágů, dendritických buněk apod.). Některé imunitní buňky infekci rozpoznají a poté začnou přivolávat „popravčí četu“, která infekce zničí. Studie ukázaly, že účinné látky v ženšenu mohou vyvolat hormonální změny, které stimulují hladiny látek ničících infekce (volných radikálů) produkovaných imunitními buňkami, nebo dokonce zlepšují systém rozpoznávání infekcí imunitními buňkami.
To dává ženšenu obecné antiinfekční vlastnosti (proti houbovým, bakteriálním a virovým infekcím) a protinádorové účinky. Imunitní systém také ničí nádorové buňky. Imunitní rovnováha je narušena pouze u zhoubných nádorů a ženšen může pomoci tuto rovnováhu obnovit.
Kromě posílení imunitního systému mají ginsenosidy také silné protizánětlivé účinky – opět účinné látky vyvolávají hormonální změny, které vedou k produkci protizánětlivých látek. Chronický (dlouhodobý) zánět může způsobovat mnoho onemocnění a může být rovněž spojen s nádory. Protizánětlivé účinky ženšenu proto dále posilují jeho protinádorové působení.
Ginsenosidy inhibují enzym COX-2, který je zodpovědný za tvorbu mnoha zánětlivých a bolest vyvolávajících hormonů, takže ženšen působí přímo na samotnou příčinu zánětu. Kromě protizánětlivých účinků má také účinky regulující hladinu cukru v krvi – chronický zánět je (zčásti) odpovědný za rozvoj cukrovky 2. typu a inzulinové rezistence. Účinné látky ženšenu navíc působí přímo na beta buňky slinivky břišní odpovědné za tvorbu inzulinu.
U některých ginsenosidů bylo prokázáno, že brání růstu tukových buněk podobně jako kapsaicin v pálivých potravinách. V souladu se svými protizánětlivými účinky a účinky regulujícími hladinu cukru v krvi může být ženšen prospěšný také pro osoby, které chtějí zhubnout.
Poškození nervového systému je často způsobeno nadměrnou aktivací NMDA receptoru, který při nadměrné aktivitě (stimulované vysokými hladinami homocysteinu) propouští do buněk příliš mnoho vápníku, čímž dochází k jejich přetížení a poškození – tento jev se nazývá excitotoxicita. Studie ukázaly, že některé ginsenosidy mohou být účinné v prevenci tohoto procesu tím, že inhibují činnost NMDA receptoru. Kromě toho studie na zvířatech ukázaly, že ženšen může po poranění mozku (například u Alzheimerovy choroby) zlepšovat paměť. Některé ginsenosidy navíc mohou zvyšovat hladinu velmi důležitého mozkového přenašeče (acetylcholinu) – tím usnadňují propojení dvou nervových buněk – má tedy obecně stimulační účinky na mozek a může pomoci překonat poruchy učení.
Ženšen je tedy skutečně „všestrannou“ bylinou. Díky svému nesmírně širokému spektru účinných látek může pomoci při celé řadě obtíží.
Nejčastěji používaná dávka panax ženšenu ve studiích je 200–400 mg. Používá se také v multivitaminových přípravcích v nižších dávkách 40 mg, které mohou být rovněž prospěšné. Pro příznivé účinky na mozek by měl být užíván v dávce 400 mg.
Doplnění ženšenu může způsobit mírné nežádoucí účinky (například zvracení, průjem, křeče, žaludeční nevolnost) vzhledem ke svým komplexním účinným látkám. Studie ukázaly, že vyšší dávky (2–4,5 gramu) v krátkodobém horizontu nezpůsobují předávkování. U těhotných žen se jeho užívání vůbec nedoporučuje, protože některé ginsenosidy mohou mít nepříznivé účinky na plod – ty byly potvrzeny buněčnými studiemi, avšak v pokusech na zvířatech nebyla nalezena žádná taková souvislost. Nicméně z důvodu nedostatku dostatečných informací by jej neměly užívat těhotné a kojící ženy ani děti.